Poznávání laskavosti Filipínců v El Nidu

Už bylo na čase napsat náš první cestovní blog, takže pojďme začít s naší poslední velkou dovolenou na Filipínách! Obvykle se tyhle věci píší spíš dříve než později, aby si to všechno člověk pamatoval co nejpřesněji, ale my si vždy píšeme docela podrobný itinerář, kam zapisujeme všechno od míst, která jsme navštívili, až po to, kolik jsme tam utratili, tak se na to pojďme vrthnout.

Filipíny byly dlouhou dobu jedničkou v našich cestovatelských cílech. Schválně si vygooglete „El Nido“ a pochopíte proč - křišťálově čisté modré moře, zelené palmy všude okolo a nesčetně nádherných ostrůvků, velkých vodopádů, no zkrátka porno pro každou cestovatelskou duši.

Filipín jsme se nemohli nabažit, všude modro nebo zeleno, k tomu krásný počasí a sympatičtí lidé

Začátek naší cesty rozhodně nebyl snadný. Nejprve krátký odpolední let do Frankfurtu, 3 hodiny čekání na 10 hodinový let do Pekingu, pak dalších 8 hodin čekání, 6 hodin letu do Manily, kam jsme přiletěli krátce po půlnoci, a naše tím naše úvodní cesta ještě neskončila.

První věcí, kterou je třeba vědět, je, že letiště v Manile je obří a chaotické. Letiště má 4 terminály, každý slouží pro jiné účely. Pro transport mezi nimi můžete naskočit na bezplatný autobus, ale ten nemá zrovna pravidelný jízdní řád, hlavně v noci. Můžete tak očekávat, že se kolem vás seběhne hejno taxikářů vám nabízející „levný“ převoz mezi terminály. Taxíku využijte jen v té nejkrajnější situaci. Základ je se vždy nejprve zeptat na cenu. Náš vítězný chlapík chtěl 20 eur !!!! za nějakých 10 minut jízdy, takže jsme ho laskavě odmítli a čekali další hodinu, než konečně dorazil autobus. Během čekání na náš let do Puerto Princessa jsme si vyměnili malé množství peněz (kurz na letišti stojí za víte co...normálka) a pořídili jsme si za ně předplacenou SIM kartu (1000PHP; asi 18 eur) s 10 GB dat, což bylo na měsíc více než dost, přičemž oba operátoři mají zhruba stejné pokrytí i ceny.

PALAWAN

Po přistání v Puerto Princesa nás opět přivítal dav místních, kteří čekali na nabídku svezení do všech populárních koutů Palawanu. Poptali jsme se několika z nich a vybrali jsme tu nejlevnější variantu (700 PHP pro oba). Obecně je třeba říct, že Filipínci jsou neuvěřitelně milí a zdvořilí! Náš chlápek, Mike, nás nejen odvezl na sever, ale také nám zajistil pěkné ubytování - Jhannas Inn, 1600 PHP za noc, což bylo nejlepší a nejdražší během našeho pobytu. Super bylo, že tam byli připraveni na výpadky proudu. K výpadkům proudu dochází často, hlavně v El Nidu. Stejné problémky jsme následně měli také na Cebu, Siargau a v Legazpi. Naštěstí má Jhannas Inn generátory, takže o nic nešlo. Mysleli jsme si, že se jedná o standardní vybavení ho(s)telů, ale není tomu tak, více o tom povíme v dalších blozích.

Mike také neměl problém zastavit nám v AS Money Changer na Rizal Avenue (před Budget Home Depot), abychom si mohli vyměnit všechny naše peníze. Tohle místo jsme našli pročítáním jiného blogu o cestování a směnný kurz tam byl ve výsledku ještě o drobet lepší, než jsme čekali.

Cesta do El Nida pak zabrala dalších téměř 5 hodin a to ze zastávkou na jídlo v místní jídelně zhruba v polovině cesty, takže jsme si hned z fleku užili místní jídlo a bylo vynikající!

Asi si dokážete představit, že po téměř 36 hodinách cestování jsme byli totálně vyčerpaní. Přesto jsme si jen krátce zchrupli a poté vyrazili na pláž Dao trochu se zrelaxovat v teplém moři, obdivovat přírodu a pořádně se navečeřet. To nás neúprosně unavilo a tak byla postel naprostým smilováním. Další den nás pak hned čekal velice populární „island hopping“.

V El Nidu si lze obecně vyzkoušet 4 různé trasy (A-D) a tady jsme měli neskutečnou kliku. Ubytování totiž s námi sdílela skupinka mladých Filipínců z Manily a ti si rovnou rezervovali všechny 4 trasy na další dva dny. Tím, že jsme se k nim připojili, jsme si mohli užít všechny 4 trasy a za polovinu normální ceny! Navíc, jak už jsem zmínil dříve, Filipínci jsou obecně neskutečně příjemní a pozitivní a tihle nebyli výjimkou. Zažili jsme spolu zábavné 2 dny!

Jó, laguny El Nida jsou fakt rájem na Zemi.

„Island hopping“ vás zavede na krásné pláže nebo do průzračných lagun, všude můžete šnorchlovat a na některých místech si můžete, jak jsem už zmínil, také pronajmout kajak. Oba dny byly naprosto ohromující, užívali jsme si každý okamžik v okouzlujícím prostředí mezi ostrůvky, klábosili s Filipínci, poslouchali příjemnou hudbu, co víc si přát?

Dobré vědět:

- Podle mnohých jsou trasy A a C jsou nejlepší

- Tyhle výletíky v sobě zahrnují také oběd v podobě obřích hostin v zaparkované lodi

- Normální ceny se pohybují kolem 1500 PHP (cca 27 eur) za trasu na osobu

- V lagunách si lze pronajmout kajak za příplatek 100 - 150 PHP na osobu, což rozhodně stojí za to (můžete i plavat na vlastní pěst, ale loď často kotví daleko a je to makačka, taky jsme si to jednou dali)

- My využili služeb cestovní agentury Jhannas, průvodci byli milí a zábavní, jídlo bylo vynikající a loď vypadala, ve srovnání s některými jinými, ve skvělé kondici

- Je obvyklé dát průvodcům nějaké to dýško (my jim dali 100 PHP na osobu)

Naše grupa s hostiteli, jednoduše úžasný začátek dovolenky.

Asi vás nepřekvapí, že tu je trochu problém s vysokým počtem turistů. Místa jako Tajná laguna nebo Tajná pláž nejsou vlastně vůbec tajná. Navíc, abyste se dostali na některá z těchto míst, musíte na férovku počkat ve frontě, protože tam jsou miniaturní „vchody“, dost akorát na to, aby se tam vešel jeden člověk. A pokud k tomu přidáte skutečnost, že se lidé musí vrátit stejným způsobem, čekací doba může být až 15–20 minut. Výhodou ale je, že při tom čekání se můžete jednoduše kochat krásami okolí.

Dva dny, které jsme strávili s Filipínci, nás zároveň hodně sblížili (do dnes si píšeme skrz sociální sítě). Dali nám spoustu užitečných tipů ohledně jídla a společně jsme si užili úžasnou karaoke party.

Pokud jde o jídlo, tak jsme v El Nidu vyzkoušeli tradiční pokrmy adobo a sisiq. Adobo je v zásadě maso, mořské plody nebo zelenina marinovaná v octě, sójové omáčce, česneku, bobkových listech a černém pepři. To se následně osmahne na oleji nebo uvaří či upeče. Sisiq je trochu divnější. Obvykle se vyrábí z částí vepřové hlavy a kuřecích jater, často ochucených kalamansi (drobné ovoce podobné i chutnající jako citron nebo limetka), cibulí a chilli papričkami. Sisiq lze také připravit z různých druhů masa. Název trochu souvisí se zvukem ssssss, protože vám ho přinesou přímo z pánve, stále prskající a syčící. Obvyklým doplňkem je syrové vejce, které rozklepnete do pokrmu a rozmícháte.

I takovouhle hostinu si můžete užít při "island hoppingu".

Filipínská kuchyně je obecně považvána za nezajímavou a ne příliš dobrou, aspoň podle toho, co jsme se dočetli. My si rozhodně nestěžujeme. Filipínská jídla působila trochu jednodušše, ale chuťově to byla pecka za peckou!

Ještě se tu zmíním o karaoke, protože to je na Filipínách mimořádně populární! Uslyšíte ho doslova všude, dokonce i ta nejmenší vesnice má nějakou formu karaoke baru. My si užili zábavnou karaoke párty právě s našimi spolubydlícími a kromě toho jsme pili alkohol ve filipínském stylu tak, že jsme sdíleli jednu sklenici, aby všichni pili stejně. To teda nebyl úplně nejlepší nápad. Jeden z Filipínců byl trochu nakřáplý a Míša to od něj samozřejmě chytila. Tak začala sinusoida týkající se jejího zdraví. O tom ale později, protože nás zdravotní problémy pronásledovaly po celou dovolenou.

Po odjezdu Filipínců nám pořád zbýval 1 den v El Nidu, tak jsme se rozhodli trochu prozkoumat nejbližší okolí. Paní z našeho ubytování nám půjčila skútr (500 PHP za den), takže jsme si mohli užít volnosti cestování na vlastní pěst.

Poznámka: Benzín je na Filipínách levný, 50-60 PHP za láhev. Ano, láhev. Né, že by tu nebyly čerpačky, ale často spíš narazíte na dřevěný stánek se starými skleněnými lahvemi od Coca Coly naplněnými zeleným nebo červeným benzínem. Asi ne úplně bezpečné, ale rozhodně cool!

Poznámka 2: Pokud se vydáte na nějaké turistické místo, nebudete mít problém s pronájmem skútru, stačí se zeptat. Obvykle vyžadují občanku nebo pas jako zálohu. Nám pokaždé stačily jen jejich tištěné kopie. Navíc zřídka požadují finanční zálohu. A když něco chtějí a vám se to nelíbí, prostě jděte jinam.

Město El Nido roste opravdu rychlým tempem, počet hotelů ve výstavbě tam byl fakt vysoký. Ve výsledku jsme ve městě samotném moc času nestrávili, ale je to prostě jako jiné turisty oblíbené místo. Všude jsou krámky, restaurace, kavárny i hotely. Co nám chybělo, bylo nějaké pěkné pouliční jídlo, které absolutně milujeme. Naštěstí nám to pak vynahradily zbylé destinace na Filipínách.

Místo trávení času ve městě jsme se vydali na sever, abychom omrklii slavné pláže - pláž Nacpan a pláž Duli. Při příjezdu budete muset zaplatit malý poplatek za vjezd a parkování (20–50 PHP; méně než 1 euro). Nás pláž Nacpan úplně nenadchla, bylo to skoro jako jít na pláž v Barceloně, impozantnější, ale my se radši davům vyhýbáme. Proto jsme se rozhodli totálně vynechat pláž Duli.

Místo pláže Duli jsme zajeli k vodopádům Nagkalit-kalit, což opět vyžadovalo malou platbu za parkování a za průvodce. To je na Filipínách velmi časté. Každé hezčí místo znamená, že u něj bude čekat mnoho místních, aby turistům poskytli průvodce. Nedá se tomu vyhnout, ale zaprvé je to stále velmi levné a zadruhé, průvodce je obvykle osoba žijící v daném místě, která vám může říci spoustu zajímavých věcí ... nebo taky ne. Záleží na tom, jaké máte štěstí.

Vodopády Nagkalit-kalit nejsou ve srovnání s vodopády na Cebu nic zvláštního. My však raději navštívíme průměrný vodopád než turistickou pláž Nacpan. Výšlap to byl snadný, v klidu jsme ho dali v žabkách, asi 30 minut dlouhý a voda byla osvěžující, takže nebylo čeho litovat.

Takže to bylo El Nido. Následujícího dne jsme naskočili do autobusu a vyjeli zpátky do Puerto Princesa. Tam jsme k ubytování využili Couchsurfing a seznámili se s Jhonem. Couchsurfing máme moc rádi. Dává vždycky skvělou příležitost potkat někoho místního a sdílet společně příběhy nebo dostat zajímavé tipy. S Jhonem se skvěle povídalo, probrali jsme vše od cestování po politiku, a zároveň si pochutnávali na lahodném jídle. Tady jsem si zkusil krokodýlí sisiq a pání, to byla mňamka.

Když už mluvíme o jídle, slyšeli jste někdy o balutu? Balut je uvařené káčátko stále uvnitř skořápky vajíčka. Pokud se zeptáte Filipínců, buď ho milují, nebo je znechucuje. S balutem se lze setkat v mnoha různých oblastech Filipín, Puerto Princessa je jednou z nich, ale my jsme ho tady ještě nezkoušeli. Nebyli jsme si jisti, zda to stojí za to. Balut jsme nakonec zkusili až na konci našeho pobytu na Filipínách, ale to je příběh pro pozdější blog.

Jedna věc, která působila trochu divně byly všudypřítomné vánoční dekorace! Kromě karaoke Filipínci opravdu milují vánoční čas. Milují ho tak moc, že ​​slaví Vánoce už od začátku září až do konce ledna. To je téměř půl roku! Vánoční dekorace v takovém tropickém ráji působí lehce divně. Hodně často uvidíte vánoční strom vyrobený z plastových lahví, což je asi místní způsob, jak upcyklovat tu spoustu odpadu, které moře vyplaví. Celé to jen podrtrhuje pozitivní přístup Filipínců k životu. Když máte Vánoce skoro půl roku, tak je ten život asi hned příjemnější.

Plastový vánoční stromek a kostel v Puerto Princessa

Po skvělém večeru stráveném s Jhonem jsme u něj doma strávili hodně upocenou noc a další den nás čekal do Cebu City. Před tím jsme si ještě užili několik hodin ve městě, kde jsme se přepravovali v motorových tříkolkách. Jsou levné, ale buďte opatrní! Zeptejte se na cenu předem, protože po vás pak řidič může chtít až směšně vysokou částku. Tímto způsobem jsme zašli navštívit místní katedrálu a park poblíž. Poslední věcí, kterou jsme v Puerto Princessa udělali, byl oběd ve filipínské restauraci s rychlým občerstvením Jollibee. O té není moc co říct, prostě fastfood, je to levné, nic moc nezapomenutelného, ​​ale pro úplnost našich zážitků jsme Jollibee nemohli vynechat.

To už bylo dost čtení na jeden článek, nemyslíte?

Příště budeme v naší cestě pokračovat a ještě nás toho hodně čeká! Příště to bude o Cebu!

____________________________________________________________________

Počáteční výdaje:

SIM karta: 1000 PHP

Cesta z Puerto Princessa do El Nida a zpět: 2x 700 PHP

Shrnutí našeho pobytu v El Nido:

Délka: 4 noci / 5 dní

Ubytování: 6400 PHP

Jídlo: 5085 PHP

Aktivity a místa, která jsme navštívili:

- 2x „island hopping“ (3000 PHP + 650 PHP celkem za kajaky + 200 dýško pro průvodce)

- Pláž Dao (zadarmooooo!)

- Pláž Nacpan (100 PHP za parkování)

- Vodopád Nagkalit-kalit (540 PHP = parkování, vstupné, dýško pro průvodce)

- Město El Nido (jen procházka) + pláž a přístav

- Půjčení skútru 500 PHP

- Puerto Princessa (katedrála, přístav, trh)

Výsledek: 17 875 PHP = 315 eur *

* Ve výsledku jsme utratili trochu víc za další věci, jako cigarety, ale to je pro každého jiné, chtěli jsme jen ukázat základní výdaje, takže při plánování vaší cesty na Filipíny se budete mít od čeho odrazit